Yachting a Kvarnerské ostrovy




Za delfíny



Pozorování delfínů v jejich přirozeném prostředí patří k nejkrásnějším zážitkům při plavbě na moři. První rezervace delfínů ve středozemním moři vznikla právě v zátoce ve které se nachází Nerezine. (zde odkaz na první rezervace delfínů)


Chorvatské ostrovy Lošinj a Cres spolu vytvářejí hluboký záliv orientovaný k jihu, který ve svém nejsevernějším bodu uzavírá průplav s otočným mostem u starobylého městečka Osor. V tomto zálivu, který je na námořních mapách označován jako Lošinjský kanál, byla 6. 8. 2006 ministerstvem kultury Chorvatska vyhlášena první rezervace delfínů ve středozemním moři o celkové rozloze 52 576 hektarů. Smyslem založení této rezervace je nejenom ochrana místní populace delfínů skákavých, ale i ostatních živočichů, především mořských želv karet obecných.

Před třemi lety jsem se snažil vytvořit okolo ostrůvku Mali Osir mikrozónu se zákazem lovu, ale nakonec mi nebylo uděleno stavební povolení na umístění betonových bloku, na kterých by byly ukotveny bóje vymezující chráněnou lokalitu. Proto jsem s nadšením přivítal vyhlášení celé této oblasti chráněnou rezervací. Jedním z pravidel rezervace má být zákaz rybolovu a omezení rychlosti plavby. Tím by se mohly lokality pro potápění uvnitř parku stát ještě atraktivnějšími než doposud. Jednou z takových lokalit je právě souostroví Veli a Mali Osir, které je od Nerezine vzdáleno půl hodiny plavby. U Malého Osiru se nacházejí dvě stěny padající do hloubky 50 metru a zároveň je tu nádherně členitá a pestrá mělčina o velikosti fotbalového hřiště s hloubkou kolem 10 metru. Jak na stěnách, tak i na mělčině žije celá škála živocichů typických pro Jadran. Mimo jiné zde žijí úhořovci, rejnoci, tresky, chobotnice, velcí zubatci ci máčky skvrnité. O to smutnější je pohled na mrtvá okousaná těla těchto živočichů chycených v rybářských sítích, které uvízly na členitém dně anebo na stěně. Tyto sítě z moderních materiálu se ve vodě nerozkládají a dokud je neodřežete, donekonečna zabíjejí. Bude tedy velmi poučné sledovat, k jakým dojde změnám života pod i nad hladinou Lošinského kanálu po uplynutí několika let od vyhlášení rezervace.

Již minulou sezonu nám delfíni byli mnohem častějšími společníky než v předchozích letech. Navíc nás nepozorují jen z dálky, ale připlouvají přímo před příď Oceana. Nevím, jestli si oblíbili přímo naši pomalou dřevenou loď s oblými tvary a nebo muziku Boba Marleyho, nicméně když plují delfíni u lodi tak blízko, že si na ne můžete téměř sáhnout, propadají euforii i ti největší drsňáci. Pohled s delfínem z oka do oka je ezapomenutelný zážitek. Setkání s těmito impozantními tvory působí dojmem, že je lidé na palubě také velmi zajímají.

Delfíny potkáváme nejvíce v hluboké zátoce dvě míle na jih od Nerezine u vesnice Svatý Jakov a podle zbarvení a škrábanců na hřbetní ploutvi a hřbetu se jedná o stále tytéž jedince. Letos na jaře plánujeme tyto delfíny vyfotografovat a dva z nich si adoptovat, což lze v delfíním institutu, který sídlí v centru městečka Veli Lošinj. Stádo delfínu žijících v oblasti Lošinjského kanálu čítá pres 100 jedinců. Tito delfíni skákaví (Tursiops truncatus) patří mezi mořské savce, přesněji ozubené kytovce. Mají hydrodynamický tvar těla a na Jadranu dorůstají délky okolo 2 metru. Dýchají plícemi a pod vodou vydrží kolem 5 minut. Právě z důvodu častého zanořování a vertikálního plavání pod hladinou mají všichni kytovci a tedy i delfíni na rozdíl od ryb horizontálně umístěnou ocasní ploutev. Ta jim mimo jiné umožňuje efektní výskoky nad hladinu. Delfíni mají velmi dobře vyvinutý sluch, a protože je voda velmi dobré prostředí pro šíření zvukových vln, slouží jim tento smysl na velké vzdálenosti. Je dokázáno, že se spolu dorozumívají až na tri kilometry. Ultrazvuk, pomocí jehož delfíni komunikují, je pro člověka neslyšitelný. Tyto zvukové vlny svými odrazy vytvářejí hydrolokaci a slouží delfínům k lovu a orientaci. Mezi sebou se delfíni dorozumívají širokou škálou zvuku. Při posledním setkání, kdy nás v jeden tichý podzimní podvečer obklopilo stádo kolem třiceti jedinců, jsme velmi zřetelně slyšeli vysoké pískání, odfukování a klapání čelistmi. Mnohem lépe asi vnímal delfíní komunikaci náš pes Majlo, který běhal nadšeně po palubě. Bohužel ani on nám nechtěl delfíní řeč přeložit.

I spánek delfínu je velmi zajímavý. Delfín spí vždy jen pravou anebo levou polovinou mozku a jedno oko má otevřené a druhé zavřené. Pokud spí pod hladinou, bdící polovina mozku jednou za tri minuty vyplave s celým delfínem na hladinu k nadechnutí. Pokud delfíni spí na hladině, převalují se namačkáni jeden na druhého. Delfíni jsou výborní a velmi dobře organizovaní lovci. Hlavní součástí jejich jídelníčku jsou makrely, sardinky a měkkýši. Samičky rodí jedno živé mládě s odstupem kolem pěti let. Za příznivých podmínek se mohou dožít veku až 50 let.

Pravidla chování při styku s delfíny říkají, že má být v okruhu 100 metrů od delfínu vždy jen jedno plavidlo a v okruhu 200 metrů nejvíce tri plavidla. V žádném případě se nesmí na delfíny najíždět, nebo je honit. Delfínům nejvíce vadí rychlé čluny, hlavně vysoký zvuk motoru, který je stresuje a muže rušit funkci jejich sonaru. Proto se plánuje v oblasti delfíní rezervace snížení rychlosti lodí na 5 Nm a vznikající nová marina v Nerezine bude orientovaná převážně na plachetnice. Dále je velmi důležité neodhazovat do moře odpadky, hlavně igelitové pytlíky a tašky, které si muže delfín zaměnit s potravou a tento omyl ho většinou stojí život. I přesto, že delfíni skákaví patří mezi nejinteligentnější a nejschopnější živočichy, jsou bezprostředně ohroženi vyhynutím a je nezbytně nutné je formou rezervací chránit.

© 2000-2006 Ladislav Kreiner.